Pitztal Gletscherexpress

Lanovka Pitztal Gletscherexpress vede kompletně uvnitř skalního masivu a zajišťuje přepravu osob z údolí Pitztal z lokality u obcí Mittelberg a Mandarfen na Pitztalský ledovec. Lanová dráha má úctyhodné parametry: délka trasy je 3800 metrů, kterou dokáže urazit za necelých 8 minut. Při tom překonává převýšení 1111 metrů z nadmořské výšky 1730 metrů nad mořem v údolí do úrovně 2841 metrů nad mořem.

Dolní stanice lanovky se nachází u rozlehlého parkoviště a zastávky autobusu.

Na jednokolejné lanové dráze jezdí dva vozy proti sobě a uprostřed cesty v tunelu se potkávají na rozdvojeném úseku.

Kapacita jednoho vozu je 200 osob. Aktuální jednotky byly vyrobené v roce 2022.

Protože ve špičce se přepravují davy osob, mají tu závory udržující odstup osob od vozu.

V horní stanici je k vidění nákladní vůz, který lze volitelně připojit pro případ přepravy materiálu.

Koleso a tažné lano, resp. dvě tažná lana. Podle obsluhy pokračuje zázemí pohonu ještě do podzemí, kde je další koleso.

Jedoucí vůz opouští horní stanici.

Moment míjení s protijedoucím vozem ve zdvojkolejněném úseku.

Vůz v dolní stanici. Vpravo jsou vidět v tunelu schody – člověk si vzpomene na tragédii podobně konstruované lanovky v Kaprunu. Provozovatel Pitztal Gletscherexpress přijal tenkrát a realizoval řadu opatření a vylepšení, aby k takovému neštěstí nemohlo dojít.

Jednotka ve spodní stanici po vystoupení lyžařů.

V jednotce jsou pouze místa ke stání.

Horní stanice lanovky – z venku ani není poznat, že je uvnitř lanovka.

Park Güell Barcelona

Park Güell je rozlehlý park se stavbami a dalšími architektonickými prvky katalánského architekta Antoniho Gaudí. Nachází se nad Barcelonou a byl postaven v letech 1900 až 1914. Původní plán byl postavit zahradní město, ale nakonec se realizoval jenom park. Dnes je vyhledávanou turistickou atrakcí Barcelony.

Dva domy s typickým Gaudího rukopisem lemují původní vchod do parku, který v současnosti funguje pouze jen jako východ. Vchod do parku je dnes z východní strany. Organizace pohybu turistů je z důvodu masové návštěvnosti.

Gaudího kříže nejsou dvojramenné, ale typicky čtyřramenné (prostorové).

Drak hlídající vstup po schodišti pod terasu.

V popředí hlavní schodiště s drakem, v pozadí sloupy držící rozlehlou terasu.

Terasu drží 86 sloupů, na stropě je řada elementů. Skrytý je zabudovaný systém odvodu vody.

Terasa s „lavičkou“ kolem dokola.

Lavička má důmyslný tvar, aby se návštěvník mohl dobře posadit a zároveň byl zajištěn odtok dešťové vody.

Krytá promenáda. Každý sloup je jiný, originální.

Výhled z parku na dominantu Barcelony – stále nedokončený chrám Sagrada Familia.

Vrcholek hory zdobí kříže.

Jezeří

Zámek Jezeří se nachází na svahu Krušných hor a je známý tím, že stojí přímo nad uhelným lomem. K zámku Jezeří do dostaneme po silnici od Mostu nebo Litvínova přes obec Horní Jiřetín a osadu Černice.

Jezeří (německy EIsenberg) byl původně hrad později přestavený na zámek. První zmínky o hradu jsou ze 14. století. Německý název Eisenberg byl odvozen od toho, že se zde dobývala železná ruda. Ve 20. století se přiblížil k zámku lom, ve kterém se těžilo hnědé uhlí. V současné době už není lom aktivní a probíhá jeho rekultivace.

Zámek je ve značně poškozeném stavu. Není to však vizitka dávných dějin, kdy třeba vyhořel v roce 1713. Za druhé světové války tu nacistická armáda umístila pobočku koncentračního tábora. Největší devastace nastala až za éry socialistického státu, kdy zámek používala armáda. Dílo pak dokonalo období, kdy byl zámek volně přístupný.

V roce 1991 byl zámek v restituci vrácen Lobkovicům, kteří jej o pět let později věnovali státu. Nyní je předmětem památkové ochrany a probíhají snahy o obnovu památky.

Blížící se lom byl dlouhou dobu hrozbou, že zámek zanikne úplně. Aktuálně to vypadá, že lom už by se rozšiřovat neměl.

V současné době je zámek přístupný: v placeném režimu lze absolvovat některý z okruhů (s průvodcem a jeden bez průvodce) nebo se lze zdarma podívat na nádvoří a do rozsáhlé zahrady.

Leipzig

Lipsko (německy Leipzig) je největší město německého spolkového státu Sasko. Žije zde přes 610 tisíc obyvatel. Historie města sahá do 10. století. V roce 1165 bylo Lipsko povýšeno na město. Významným milníkem bylo v roce 1409 založení Lipské univerzity, shodou okolností německými mistry, kteří odešli z pražské Univerzity Karlovy.

Renesanční budova Staré radnice v centru města patří k nejstarším dochovaným renesančním stavbám v Německu. Stará radnice se jmenuje proto, že ve 20. století byla postavena Nová radnice z důvodu kapacitní potřeby.

Hezký výhled na celé Lipsko a nížinaté okolí nabízí mrakodrap Panorama Tower. Je vysoký 142 metrů a je to druhá nejvyšší budova na území bývalo východního Německa. Vyhlídková plošina v 31. patře je dostupná výtahem. Vstup je zpoplatněn. Mrakodrap má řadu dalších jmen jako třeba City Hochhaus, Uniriese (univerzitní gigant) nebo třeba „zub moudrosti“.

Ve výhledu je vidět nádraží Leipzig Hauptbahnhof, které je největší hlavové nádraží v Evropě.

Leipzig Hauptbahnhof

Hlavní nádraží v Lipsku (Leipzig Hauptbahnhof) je největší vlakové nádraží v Evropě, pokud jde o takzvaná hlavová nádraží, tedy že všechny koleje jsou kusé a vlaky přijíždějí do haly jen z jednoho směru. Rozloha nádraží zabírá přes 83 tisíc m2.

Budova nádraží má několik pater. Většina nástupišť je v nejvyšším patře, ale v roce 2003 byla otevřena i dvě nástupiště v podzemí.

V dalších patrech se nacházejí různé služby související s funkcí nádraží, ale většinu zabírá nákupní centrum pod názvem Promenaden Hauptbahnhof.

Skutečně velkorysá a ohromná budova nádraží byla otevřena v roce 1915.

Nadzemní nástupiště obsluhují celkem 24 kolejí, přičemž 23 z nich slouží k běžnému provozu cestujících.

Na hlavní nádraží Leipzig zajíždí v současné době několik přepravců: kromě Deutsche Bahn také S-Bahn Mitteldeutschland, Erfurter Bahn a Mitteldeutsche Regiobahn.