Jezeří

Zámek Jezeří se nachází na svahu Krušných hor a je známý tím, že stojí přímo nad uhelným lomem. K zámku Jezeří do dostaneme po silnici od Mostu nebo Litvínova přes obec Horní Jiřetín a osadu Černice.

Jezeří (německy EIsenberg) byl původně hrad později přestavený na zámek. První zmínky o hradu jsou ze 14. století. Německý název Eisenberg byl odvozen od toho, že se zde dobývala železná ruda. Ve 20. století se přiblížil k zámku lom, ve kterém se těžilo hnědé uhlí. V současné době už není lom aktivní a probíhá jeho rekultivace.

Zámek je ve značně poškozeném stavu. Není to však vizitka dávných dějin, kdy třeba vyhořel v roce 1713. Za druhé světové války tu nacistická armáda umístila pobočku koncentračního tábora. Největší devastace nastala až za éry socialistického státu, kdy zámek používala armáda. Dílo pak dokonalo období, kdy byl zámek volně přístupný.

V roce 1991 byl zámek v restituci vrácen Lobkovicům, kteří jej o pět let později věnovali státu. Nyní je předmětem památkové ochrany a probíhají snahy o obnovu památky.

Blížící se lom byl dlouhou dobu hrozbou, že zámek zanikne úplně. Aktuálně to vypadá, že lom už by se rozšiřovat neměl.

V současné době je zámek přístupný: v placeném režimu lze absolvovat některý z okruhů (s průvodcem a jeden bez průvodce) nebo se lze zdarma podívat na nádvoří a do rozsáhlé zahrady.

Leipzig

Lipsko (německy Leipzig) je největší město německého spolkového státu Sasko. Žije zde přes 610 tisíc obyvatel. Historie města sahá do 10. století. V roce 1165 bylo Lipsko povýšeno na město. Významným milníkem bylo v roce 1409 založení Lipské univerzity, shodou okolností německými mistry, kteří odešli z pražské Univerzity Karlovy.

Renesanční budova Staré radnice v centru města patří k nejstarším dochovaným renesančním stavbám v Německu. Stará radnice se jmenuje proto, že ve 20. století byla postavena Nová radnice z důvodu kapacitní potřeby.

x

Hezký výhled na celé Lipsko a nížinaté okolí nabízí mrakodrap Panorama Tower. Je vysoký 142 metrů a je to druhá nejvyšší budova na území bývalo východního Německa. Vyhlídková plošina v 31. patře je dostupná výtahem. Vstup je zpoplatněn. Mrakodrap má řadu dalších jmen jako třeba City Hochhaus, Uniriese (univerzitní gigant) nebo třeba „zub moudrosti“.

Ve výhledu je vidět nádraží Leipzig Hauptbahnhof, které je největší hlavové nádraží v Evropě.

Leipzig Hauptbahnhof

Hlavní nádraží v Lipsku (Leipzig Hauptbahnhof) je největší vlakové nádraží v Evropě, pokud jde o takzvaná hlavová nádraží, tedy že všechny koleje jsou kusé a vlaky přijíždějí do haly jen z jednoho směru. Rozloha nádraží zabírá přes 83 tisíc m2.

Budova nádraží má několik pater. Většina nástupišť je v nejvyšším patře, ale v roce 2003 byla otevřena i dvě nástupiště v podzemí.

V dalších patrech se nacházejí různé služby související s funkcí nádraží, ale většinu zabírá nákupní centrum pod názvem Promenaden Hauptbahnhof.

Skutečně velkorysá a ohromná budova nádraží byla otevřena v roce 1915.

Nadzemní nástupiště obsluhují celkem 24 kolejí, přičemž 23 z nich slouží k běžnému provozu cestujících.

Na hlavní nádraží Leipzig zajíždí v současné době několik přepravců: kromě Deutsche Bahn také S-Bahn Mitteldeutschland, Erfurter Bahn a Mitteldeutsche Regiobahn.

Na koleji číslo 24 jsou vystavené historické exponáty. Elektrické lokomotivy řady E94, E44 a E04.

Motorová jednotka 137 225 Hamburg.

Parní lokomotiva řady 52.

V hale jsou také 2 modelová kolejiště.

Zell am See

Město Zell am See je okresní město v rakouské spolkové zemi Salzburgsko. Nachází se na břehu Zellského jezera (Zeller See) a právě díky své poloze je město známé jako lázeňské. V Zell am See žije necelých 10 tisíc obyvatel. Do města jezdí turisté nejen v létě, ale i v zimním období, protože přímo nad městem se na hoře Schmittenhöhe rozkládá lyžařský areál. Další možnosti lyžování jsou nedaleko na ledovci na hoře Kitzsteinhorn u Kaprunu nebo v rozsáhlém středisku Skicircus Saalbach Hinterglemm Leogang Fieberbrunn.

Zellské jezero je 3,8 km dlouhé a 1,5 km široké. Voda v nejhlubším místě dosahuje hloubky 68 metrů.

V létu se tu koná Summernight festival včetně barevné ohnivé show nad vodou.

Plovárna na břehu jezera nabízí možnost koupání v jezeře i v bazénu. Dnes na konci září už to na koupání není. Jsme v nadmořské výšce 750 metrů nad mořem.

Abychom se dostali do centra města mezi domy, musíme při cestě z nábřeží přejít nebo podchodem podejít železniční trať.

V historickém centru města najdeme malebné domy a úzké uličky.

Na náměstí s kašnou stojí věž nazývaná Kastnerturm. První zmínky o věži pocházejí z roku 926. Dnes v je v ní umístěno muzeum.

Na nádraží Zell am See kromě klasických vlaků sítě OBB končí také jedna úzkokolejka. Úzkokolejka o rozchodu 760 mm vede z Zell am See do Krimmlu. Je také označována jako Pinzgauer Lokalbahn nebo Krimmler Bahn. S její stavbou se započalo roku 1896 a první vlak vyjel 3. ledna 1898. Bohužel k úzkokolejce nemáme žádnou fotku, ale za to se povedlo vyfotit jednu historickou soupravu, která tu zrovna měla přestávku.

Mooserboden přehrada

Přehrada Mooserboden se nachází v Rakousku jižně od města Kaprun v okrese Zell am See. Přehrady jsou tu ve skutečnosti dvě: Mooserboden je ta horní. Spodní se jmenuje Wasserfallboden a její fotky jsou níže.

Mooserboden leží v nadmořské výšce 2036 metrů nad mořem. Přehradu tvoří dvě zdi: Moosersperre s délkou téměř 500 metrů a Drossensperre dlouhá 357 metrů. Výška obou přehradních zdí je přes 100 metrů.

Tahle přehradní zeď je Moosersperre, má výšku 107 metrů a je na ní ferrata MoBo 107 Klettersteig.

Pohled na přehradní zeď Drossensperre.

Tady vidíte lezce na ferratě MoBo 107 Klettersteig.

Při pohledu dolů z kopců vidíme na severu druhou přehradu Wasserfallboden. Důvodem existence přehrad je výroba elektrické energie. Tahle byla postavena v letech 1938 až 1951.

Na horní přehradě Mooserboden se dá projít tunelem pod vrcholkem Höhenburg. V tunelu je vstup do technologických prostor přehradní elektrárny. Mimochodem na skále na vršku Höhenburg jsou také ferraty.

Památník věnovaný obětem stavby přehrady Mooserboden je postavený nad přírodním balvanem. Původně byl věnovaný 161 dělníkům a zajatcům, kteří zemřeli při výstavbě v letech 1947 – 1955. Později přibyla pamětní deska připomínající 120 úmrtí zajatců a dělníků na nucených pracích z let 1940 – 1945.

Na přehradu Mooserboden se nedá dojet autem. Silnice je pro veřejnost zavřená a končí v lokalitě Kesselfall Alpenhaus, kde je mnohapatrové parkoviště (zdarma). Dál se dá pokračovat pouze pěšky nebo busem. Autobus projíždí nejdříve serpentinami a pak dlouhým jednopruhovým tunelem. Za tunelem je velice malé obratiště, kde cestující vystoupí a přestoupí na výtah. Výtah (zdviž) s kapacitou 180 osob turisty vyveze o 431 výškových metrů výše. Odtud se pokračuje dalším autobusem opět tunelem a početnými serpentinami až na vrchol přehradní hráze Mooserboden. Transfer jedním směrem trvá přibližně 40 minut a stojí i patřičný finanční obnos. S turistickou kartou lze získat slevu. Varianta pěšky je teoreticky možná, ale vzdálenost a hlavně převýšení dělají tuto variantu časově náročnou. Před cestou doporučuji zkontrolovat provozní dobu shuttle busu a zdviže.