Archiv štítku: Česko

Brdy – nejvyšší vrchol Tok a dopadová plocha Jordán

Nejvyšším vrcholem pohoří Brdy je Tok s nadmořskou výškou 865 metrů nad mořem.

Když se od aktuálně označeného vrcholu posuneme kousek po zatopené cestičce, nalezneme původně – dříve označovaný vrchol Tok.

Z Toku se vydáme po cestě k dopadové ploše Jordán.

A tady už přicházím na bývalou dopadovou plochu Jordán.

První z bunkrů je hodně zničen, další v podstatě zlikvidován.

Jediný zachovalý bunkr, tzv. Benešák znáte třeba z filmu Obecná škola. Na ostřílených stěnách můžete obdivovat, co všechno vydržel. Dneska je vchod do bunkru zakryt panelem.

Vlez do podzemních prostor strojovny, ze které se daly ovládat terče.

Německá pozorovatelna vypadá nejzachovaleji.

V Brdech se nedoporučuje chodit mimo vyznačené cesty. Můžou se tam nacházet nevybuchlé střely. I kdyby již nebouchající, člověk nechce šlápnout na kdejaký plech nebo ostrou železnou hranu nějakého šrotu.

Brdské letiště postavené Němci za války. Vybetonovaná plocha je skutečně impozantně dlouhá. Překvapilo nás, že vede lehce do kopce.

Další z Brdských studánek.

Mimo vyznačené cesty se nedoporučuje chodit, tady hrozí střelbou.

Další ze studánek v Brdech.

Chata Carvánka má bohatou minulost. Dnes se je možné se tu zastavit a odpočinou na lavičce ve stínu.

Studna s osvěžující vodou má stylovou stříšku s otvíracími dveřmi. Povšimněte si detailu madla dvířek 🙂

Bohužel nádoba na vodu protéká…

Vyhlídka Kazatelna je na hezké skalce. Za dobrého počasí je kromě Příbrami vidět v dáli také Temelín a vpravo možná vlastně kousek Šumavy.

Macocha a punkevní jeskyně

Propast Macocha je nejznámější propastí Moravského krasu. Propast Macocha je součástí Punkevní jeskyně. Hloubka propasti je 138 metrů.

Přístup od parkoviště ke vstupu do Punkevní jeskyně je buď pěšky 2.5 km nebo pomocí lanovky.

Prohlídka Punkevní jeskyně trvá zhruba hodinu. Vzhledem k velké návštěvnosti je nutná rezervace vstupenek předem.

Krápníky Romeo a Julie se bohužel už nikdy nespojí, protože jsou tzv. mrtvé – tedy suché.

Část prohlídky Punkevní jeskyně vede po řece Punkvě na lodičkách.

Prachovské skály

Přírodní rezervace Prachovské skály je pískovcová skalní oblast, která je součástí CHKO Český ráj. Nachází se asi 5 km severozápadně od Jičína.

Archeologické nálezy ukazují, že zde lidé žili již v právě od doby kamenné.

Prachovské skály jsou oblíbenou destinací turistů. Vstup do skal je zpoplatněn. Popularitě přidala i známá písnička Ivana Mládka.

Turisté smí chodit pouze po vyhrazených cestách prohlídkových okruhů. Pouze horolezci s průkazkou mají výjimku.

Před námi se tyčí věž Mnich, na kterou první horolezci vylezli v roce 1907.

Zasněžený Klínovec

V únoru 2021 napadlo dost sněhu a docela dlouho vydržel. Tady je několik obrázků z pohádkově zasněženého Klínovce.

Zchátralé budovy hotelu jsou strašná ostuda.

A několik pohledů z vrcholu Klínovce do okolí.

Z důvodu nařízení vlády nebyly v provozu lanovky a vleky, takže lyžaři si organizovali vývoz na vrchol Klínovce auty. Docela šrumec přijíždějících a odjíždějících aut.

Hřensko v zimním hávu

Hřensko je nejníže položená obec v České republice.

Hřensko se nachází téměř u hranic s Německem, kde nejbližším městem je Schmilka.

Nebýt vietnamských tržnic a dalších divností, bylo by Hřensko hezkou obcí v srdci chráněné oblasti Labské Pískovce a České Švýcarsko.

Pískovcové skály mohutně ční nad domy.

Bezprostřední blízkost Labe dává znát, že tady bývají povodně.

Když si člověk odmyslí ty ošklivé důsledky turistiky a ziskuchtivosti některých obchodníků, mohlo by být centrum Hřenska i docela hezké.

Z Hřenska se nejčastěji vyráží na výlet na Pravčickou bránu nebo do soutěsek na lodičky.

Když člověk zkusí kousek popojít mimo hlavní silnici, najde i třeba historickou kapli nebo starý hrádek.

K nepochopení je, kdo vlastně ještě dneska kupuje ty kýčovité trpaslíky a další blbosti.